 |
 vítejte v profilu uživatele aftic |
||||||||||||||||||||
Osobní stránka uživatele aftic AFTIC American Foodservice and Travel Consulting
6733 Camino Del Prado, Carlsbad, CA 92009, USA, E-mail: aftic@aol.com Moje kancel je moj kuchyn, mj pota je mm sporkem. Na mm sporku se neustle nco va. MDK
Dont worry, be happy! Kdo je MDK? Michael Klma, narozen v eskoslovensku, je nyn obanem Spojench stt americkch, ale srdcem a du je stle ech. Vyuen kuchaem a nkem v hotelu Alcron v Praze, absolvent Sttn Hotelov koly v Marinskch Lznch, je v pamti star generace pracovnk v pohostinstv jako pedn gastronomick odbornk a publicista.
Klmova prvn emigrace byla hned na konci druh svtov vlky v kvtnu 1945, kdy odeel za prax do Francie, do tehdej meky gastronomie. Pracoval v nkolika podnicch v Pai a asi po dvou letech pobytu ve Francii, v Africe a ve Francouzsk Indon, se ped norem 1948, jak k neprozeteln vrtil do eskoslovenska. Dky jeho pobytu na Zpad mu byla dna monost pracovat njakou dobu v hornictv u PTP, a pozdji pak v rznch pohostinskch podnicch jako nk, a vedouc vrobny lahdek, a vedouc nkolika hotel a restaurac. V t dob byl Klma irok veejnosti znm tak jako autor etnch odbornch lnk v asopisech Viva lidu, v bvalm asopise Pohostinstv a hlavn jako autor t kuchaek: nsk kuchyn, Italsk kuchyn a Rusk kuchyn, vydan v roce 1968. Bhem svho pobytu v zahrani MDK pracoval ve vech monch funkcch v ad znmch hotel a restaurac v Nmecku, ve Francii, v Africe, v Austrlii, v Indon, ve Spojench sttech americkch a v Mexiku. Dky tomu je dnes Klma tm plynn v nmin, anglitin, francouztin a rutin a nkolika dalmi jazyky jako je panltina a italtina se docela dobe dorozum, nemluv o sloventin a poltin. Nejvt pote, jak k, m s etinou, ale tu nepovauje za ciz jazyk. Na seznamu jeho bvalch zamstnavatel se objevuj takov jmna renomovanch hotelovch a restauranch spolenost jako Hilton, Sheraton, Marriott, Holiday Inn, Blackhawk Restaurant, Berghoff Restaurant, Seven Eagles Restaurant a jin. Po pchodu do Spojench stt vystudoval obor vpoetn techniky pro pohostinsk prmysl na Purdue universit ve stt Indiana. Jako jeden z prvnch odbornk na vpoetn techniku v pohostinskm prmyslu, Klma napsal vbec prvn program pro psan receptur a pro vpoet spoteby surovin na potach.
V t dob se stal lenem Foodservice Consultants Society International, jedn z pednch asociac konzultant v pohostinstv, a zaloil svoji vlastn konzultan firmu AFTIC (American Foodservice and Travel Industry Consulting). V roce 1972 byl pijat za lena dvou vznamnch kuchaskch organizac Chef de Cuisine Association of Chicago a American Culinary Federation.
Byl tak dlouholetm lenem Catering Executives Association. Mimo mnohch titul a uznn, za ast pi mezinrodnch kuchaskch sout, zskal v Americe titul Certified Executive Chef. Po nvratu do esk republiky v roce 1990 mu bylo udleno estn lenstv v esk a Slovensk asociaci kucha a cukr.
Bhem sv 60ti let praxe v pohostinstv MDK procestoval tm cel svt a nashromdil nesmrn mnostv cennch zkuenost z pohostinskho oboru, ale i mnoho cennch recept na jdla a npoje tm vech etnickch kuchyn kter vyzkouel a ochutnal nejenom v restauracch a hotelch ve kterch pracoval, ale i v tch kter navtvil jako host.
V dob kdy pracoval pro hotelovou korporaci Marriott, jako Executive Chef pro jejich kuchyni v Chicagu, ve kter se pipravovalo vce ne 15.000 jdel denn pro vemon americk a mezinrodn leteck spolenosti jako je Swissair, Lufthansa, Air France, SABENA, KLM, SAS, Air Canada, Iberia, Alitalia, British Airways, LOT, Garuda a mnoho jinch, mu bylo umonno prakticky uplatnit jeho znalosti etnickch kuchyn jejich studiu, d se ci, Klma zasvtil svj ivot. V t dob ale tak prohloubil svoji ji bohatou zkuenost v organizaci velkokuchyn a hromadn vrob jdel.
Na tto kole Klma uil hotelov a restauran manament, marketing a menu planning, ale hlavn ml monost se svmi 650 studenty vyzkouet jdla vech znmch mezinrodnch kuchyn a spolu s intenzivnm studiem tchto kuchyn se po njak dob stal v Americe uznvanm odbornkem na etnick kuchyn, obzvlt na kuchyni americkou, orientln (hlavn vak nskou), italskou, francouzskou, mexickou, ruskou a skandinvskou; nemluv o kuchynch esk a slovensk. V Chicagu, kde MDK nkolik let il, byl tak njak as majitelem esk restaurace na ermkov ulici ve znme esk tvrti Cicero. V roce 1989 se MDK stal editelem zmnnho Mezinrodnho Hotelovho Institutu, ale po Sametov revoluci v jeho rodnm eskoslovensku, Chef Mike, jak mu jeho studenti kali, zaal pemlet jak by mohl pomoci pi obrod pohostinskho oboru ve svobodnm eskoslovensku. Bylo mu jasn, e na dlku, pes tu velkou loui by to bylo velice tk, a proto resignoval na sv msto editele na institutu a s titulem Professor Emeritus odeel do pedasnho dchodu. Pedasn penzionovan, ale pln elnu, hledal zpsob jakm by svj pln uskutenil. Dky jeho jazykovm znalostem, jeho odbornosti, a znalostem problematiky pohostinstv v post-komunistickch zemch, byl MDK pijat jako konzultant pro Vchodn Evropu americkou firmou G.S. Blodgett. Po krtk dob byl Klma jmenovn editelem pro vchodoevropskou oblast, a v zastoupen firmy Blodgett, se v roce 1990 vrtil do svho rodit, za elem vybudovn vchodoevropsk st servisnch firem a distributor hotelovho a restauranho zazen, kter firma Blodgett ve Spojench sttech vyrb. V t dob MDK proel nkolika kurzy a kolenmi na kuchysk zazen, navtvil spoustu vrobnch podnik jak v Americe tak i v Evrop, a zskal tak neoceniteln vdomosti o kuchyskm zazen vyrbnm ostatnmi vrobci jak Americkmi tak i Evropskmi, a dky tomu Klma pidal ku sv bohat kle odbornch znalost dal expertzu a to je znalost technickho vybaven restauranch a hotelovch provoz. Bhem svho pobytu v esk republice v letech 1900-1995, MDK pleitostn pednel na Institutu Obchodn Vchovy v Praze, a na nkolika odbornch kolch po cel republice vetn VE, kde byl po nkolik let lenem vdeck rady. V t dob tak pepracoval, doplnil, a znovu vydal jeho pvodn nskou kuchaku, kter byla opt bestsellerem. Po vypren ptiletho kontraktu s firmou G.S. Blodgett v roce 1995, se Klma vrtil do Spojench stt, kde nyn jako Profesor Emeritus pleitostn u Hotelov manament a kurzy etnickho vaen na mstn College. Mimo to se vnuje opt konzultacm, ale hlavn psan odbornch manul a kuchaskch knek. Povzbuzen spchem novho vydn nsk kuchyn se Klma rozhodl zcela pepracovat jeho prvn Italkou kuchyni, kter se po nkolika letech intenzivn prce dokala svho novho vydn a jak se zd tak i tato kuchaka, kter byla bhem 2 msc rozebran, se setkala s uznnm ten.
V t dob Mike na svm potai, ktermu k spork, dovail Mexickou kuchyni, kter podle jeho slov daleko ped oekvn i toho nejnronjho tene.
Dozvdli jsme se ale, e MDK m na zadnm hoku svho sporku rozvaen dal kuchaky, a sice Americkou a Jihoamerickou. Za zmnku tak stoj, e na zadnm hoku Klmova sporku jsou ji takov tituly jako: TVORBA JDELNCH LSTK, MANAMENT PROFESIONLNCH KUCHYN; ZAIZOVN RESTAURANCH KUCHYN a INTERIRY RESTAURANCH PROVOZ.
V zastoupen tchto organizac byl Klma v minulosti vysln do Vladivostoku, jako konzultant pro vypracovn uebn osnovy nov mezinrodn hotelov koly, na Sri Lanku, kde spolupracoval jako konzultant pi znovuoteven 600 pokojovho, pti hvzdikovho hotelu GALADARI v Colombu.
Posledn dva roky Mike strvil vtinou v Egypt jako konzultant a instruktor pro egyptsk mezinrodn hotely. Jak to ale vechno MDK stihne? To je tajemstv kter jsme se od Mika tak dozvdli: Early to bed, early to rise, work hard and advertise!
A co takhle njak zbava nebo konek? jsme se nutn museli zeptat. Jsem hrozn astnm lovkem, protoe moje povoln mi bylo cel ivot zbavou a konkem. Jsem rd mezi lidmi a to mi bylo v pohostinstv umonno. J tak rd cestuji, a to mi bylo umonno pi vech mch ostatnch povolnch. Moje touha cestovat byla uspokojena hned za mlada, kdy jsem s francouzskou armdou procestoval kus Afriky a Asie.
Co nm mete ci novho o Americe? To je otzka kterou mi klade tm kad, ale mm-li bt upmn, tak tm nic. O Americe toho bylo eeno a napsno u tolik, e bych si musel moc vymlet, abych piel s nm novm. Mon, e jen to, e asto opakovan, e Amerika na nikoho neek, nen tak docela pravda. Amerika neek na lidi kte oekvaj, jak Amerian kaj free ride, co znamen, e se chtj vzt zadarmo. Ale pro toho kdo jde do Ameriky a m co nabdnout, je to skuten zem obrovskch pleitost. Samozejm e ne pleitost nco ukrst, jak si to mnoz imigranti pedstavuj. Do Ameriky se mus pijt s Masarykovskm Nebt se a nekrst, a ne se socialistickm Kdo nekrade okrd svoji rodinu. Pod tmi pleitostmi muste rozumt, e mte pleitost k tvrd prci, pi kter mete vydlat hodn penz. Prost i v Americe plat to nae Bez prce nejsou kole. To e nkdo piel do Ameriky, a pesto, e byl ln a nic neuml, si tam nadlal mal jmn, tomu nevte. On vm zpravidla nikdo neekne, e v tom nejlepm ppad tento lovk s velkm vytunelovanm jmnm do Ameriky ji piel. V dob kdy jsem piel do Ameriky, tak hodn lid mlo na nrazncch svch aut nlepku America love it or leave it, co esky znamen bu Ameriku m rd a nebo thni odkud jsi piel. Pro m, jako nkoho kdo piel ze svobodn zem ohranien minovm polem a ostnatmi drty, ne proto, aby nkdo do toho rje nevlezl, ale proto, aby se nikdo z toho blahobytu nedostal ven, to bylo nco, co vlastn nkolika slovy vyjadovalo tu americkou svobodu. Dostat se do Ameriky ale nen tak snadn, takov svoboda tam zase nen, to ne, ale opustit ji mete kdykoliv, a bez vjezdn doloky a nikdo nem strach, e teba nkde vykecte jak se ten Na konec nae posledn otzka Podle toho co jste nm o sob ekl, se domnvme, e jste ml, a jet zejm mte, plodn a pestr ivot. Mete nm a naim tenm ci, co povaujete za nejvt spch svho ivota, a co byste dlal jinak, kdybyste v ivot mohl t znovu a jestli vs na vaem ivot nco mrz? Klma: To je pro m moc otzek najednou, a tak vm je zodpovm jednu po druh. Mte pravdu, e jsme ml ivot plodn a pestr, ale musm se piznat, e i bujn. I kdy jsem americk pslov Work hard play hard, za mlada neznal, tak se d ci, e jsem podle toho ale il. Cel ivot jsem tvrd pracoval a vtinou jsem ml, jak mi zde kme dva joby, to znamen dv zamstnn co pi m 60ti let praxi je vlastn 120 let zkuenost. Musm ale ci, e mrn k tomu jsem tak vydlal nebo prodlal dost penz, ale ml jsem u toho i zbavu, dobr jdlo, dobr pit, co aby se to rmovalo je zklad veho ivobyt, neboli nemohu si nakat. Pokud se tk toho, co povauji za nejvt spch mho ivota, musm ci, e jedin to, e jsme to ve ve zdrav peil, protoe nevm na mrtv hrdiny. Za velk spch povauji tak to, e se mi splnila tm vechna pn, kter jsem kdy v ivot ml. Jedno ren na kter vm k, e kdy si nco pejete, a pejete si to skuten vroucn, tak dve nebo pozdji, se vm to vypln. Samozejm, e si nesmte pt nco nemonho a nesmte si toho pt moc, protoe pak to nefunguje. Jeden mj znm s oblibou kal, e je lep bt zdrav a bohat, ne chud a nemocn, a to je pn kadho lovka a proto jsem se s nm o tom nikdy nepel, ale drel jsem se toho co mi kval mj otec. Otec to kal toti trochu jinak, a sice, e a si k kdo chce co chce, tak ku spokojenosti v ivot je sice poteba zdrav, ale penz e nemus bt moc. kal toti, e mi bude v ivot vdy stait, kdy budu vydlvat jen o jednu korunu vce, ne kolik stam utratit, a toho jsem se drel. Musm se piznat, e jsem v ivot utratil mnoho penz, a ne nadarmo mi m ptel kali grf Klma, ale na moji omluvu musm ci, e jsem uml vdy vydlat tu jednu korunu navc, kterou jsem k tomu poteboval. A te co bych dlal, kdybych ml mj ivot t znova? Sice nevm pro bych ml mj ivot t znovu, a tak nevm pro se mn na to ptte u te, kdy vte, e je mi teprve 76 let a e to mm pi nejmenm jet dalch 24 let do penze, ale kdy jinak nedte, tak vm to eknu. J jsem mj ivot il a dlal jsem si poznmky, tud bych asi nadlal vce chyb, protoe chybami se lovk u. Vce bych relaxoval, vce bych cviil, a byl bych potrhlej ne tentokrte. Neznm moc vc, kter bych bral vn, ale i tak bych se vce sml a mn bych plakal. Byl bych blznivj a dlal bych vce hloupost a vbec bych se nestaral co o mn lid kaj - prost bych byl to co jsem. Asi bych slzal vce hor, plaval ve vce ekch a pozoroval vce zpad slunce; jedl bych vce okoldy a zmrzliny a mn knedlk; vychutnval bych vce ovoce (i to zakzan); dval bych se mn na televizi a chodil astji na pikniky a naslouchal tbetn ptk a ne blbolen nkterch politik. eil bych jen problmov situace a ne ty kter se jako problmy zdaj bt; nkdy bych asi byl rd smutn, ale ne v depresi. Mon, e bych se nechal nkm i namchnout, ale u bych se pes to nezlobil. Bylo by mi lto mch chyb, ale nedval bych si do nekonena vinu. Nestaral bych se tak moc o to, zda jsem zaplatil v restauraci za to co jsem vypil, jako spe o to, jestli jsem vypil to za co jsme zaplatil. Nejspe bych jet vce cestoval a spal jen v dobrch postelch, a pokud mono ne sm. Asi bych kal vce lidem jak je mm rd, hrl bych si vce s mmi vnouaty, a naslouchal bych starm lidem. Dopl bych si vce vc, kter se mi lb, i kdy je vyloen nepotebuji. Nelitoval bych penz kter jsem zbyten utratil, a utrcel bych asi vce, protoe do hrobu si to vzt nemete. Dve bych chodil spt, dve bych vstval a chodil bych vce na prochzky. Otel bych se za hezkma holkama, protoe to, e miluji svoji enu, jet neznamen, e bych ml vechny ostatn eny nenvidt. Prost bych uval ivota tak jak se nejlpe d, abych si nemusel na jeho konci pt ho t znova. Ale co to blbolm, vdy to je vlastn jak mj ivot iji te.
Jsem ji star natolik, e si to mohu dovolit ci, a sice, e mn nemrz ty lumprny kter jsem v ivot udlal, ale e mn mrz ty, kter jsem neudlal.
Toto je voln peklad interview pro jeden americk odborn asopis. Od t doby se ale dosti zmnilo. Kuchask knky ji nepi, protoe v esku bych k tomu musel umt jet zpvat nebo skkat banji, nehled k tomu, e na internetu a to ne jenom na labunkovi je kuchaskch recept z celho svta, e se nikomu neme podait je pest, natopak uvait. Pi ale do strnek www.gastronews.cz a do www.cestovn-ruch.cz co jsou strnky vce mn pro odbornky. Do Egypta dky vlce v Irku ji nejezdm, ale zato jezdm astji do R kde obas podm odborn semine a zapluji mezery. V souasn dob nejdanjmi jdly jsou steaky a jin jdla pipraven na grilu, proto jsem vypracoval semin na tma NKUP, PPRAVA A TEPELN PRAVA STEAKٓ o kterm vs eventuln vas uvdomm. Musm vm ale vyzradit dal moji aktivitu co budou web strnky www.hostovka.cz kter bude uvedena v ivot koncem ervence 2005. Pokud ale se zajmte jen o vaen tak HOSTOVKA nebude pro vs. Na hostovce se toti vait nenaute, tam se toti nejve naute co, kdy, kde a pro jst nebo nejst, a co mete za sv penze v restauracch oekvat. M. Klima
|
|||||||||||||||||||||
Tm ale Klmova aktivita nekon.
Michael je tak lenem Citizens Democracy Corps (CDC), a International Executive Service Corps (IESC), co jsou Americk dobrovoln organizace, kter vyslaj do vech zem svta vysoce kvalifikovan odbornky (volontry), kte svmi zkuenostmi pomhaj pi zavdn americkch technologi a zpsobu americkho manamentu.
| © 2001- 2010 Labužník.com - All Rights Reserved |